Historie obecního hostince

V současné době byla rozhodnutím Obecního zastupitelstva zakoupena budovabývalého“obecního pohostinství “, nynější střední generaci známého jako“Hálova hospoda“. Tato budova uprostřed obce bývala po léta , díkyvestavěnému sálus jevištním zařízením, sídlem kina a místem pořádání kulturních akcí a tanečních zábav. Snad všichni dnešní dospělí obyvatelé naší obce zde v dobách školní docházkypoprvé zkusilipocity na“prknech,jež znamenají svět “ při školních besídkách a oslavách Svátku matek či později MDŽ. Rovněž by bylo možno vzpomenout desítky nezapomenutelných divadelních představení, sehraných místními ochotníky. O historii“obecní hospody “ nenív kronice obce podstatné zmínky, proto bych se chtěls použitím soukromých materiálůo toto pokusit nyní.

Stavení obecní hospody s hospodářským příslušenstvím a bytem nájemce zřejmě stávalo od nepaměti na místě současné budovy. Jeho zřejmě jižnepůvodní podoba je zachycena na fotografii z roku 1905. Obecní hospoda byla vždy důležitou součástí obce z hlediska společenského, politického a hospodářského. Byla pronajímána na období čtyř let a zpravidla se nájemci po uplynutí této doby měnili. Výběr nového nájemce býval předmětem ostrých sporů a spekulací. Nájemce mimo řádné platby do obecní pokladny byl ještě povinen hostit obecní samosprávu a jednou ročně uspořádat tzv. Martinskou večeři, tj. večeři zdarma pro tzv. “usedlé “ občany, což bylimajitelé hospodářstvíodčtvrtláníků výše. Nyní bych nechal promluvit přímo pamětníka, který popisuje stav z rokucca 1890:

“ Stará venkovská hospoda s třemi malými okny, bez chodby, jen malý žundr a vejdete do místnosti  která jest sice dost prostorná, ale nízká, s dřevěným stropem , na prostředku sloup. Tato místnostjest hostinskou, tanečním sálem ataké divadelním a všechny jiné produkce kočovníků všeho druhu se v ní odbývají, ať je to ždánický Šulc s loutkovým divadlem nebo řecko-římský zápas našich atletů, vše se zde uvidí za vstupné třeba 2 krejcary. Uspořádánív tom již popsaném sále jest takové: Při vstupu, přímo až zadním uhlu venkovní stěny při okně jest velký stul, jehož horní plocha je elipsovitá a dosti velká a říká se mu úřední stul. Tam sedávali vždy starší obce  se starostou v čele. Směrem k východu, při straně okenní, jsou další stoly, jakož i uprostřed za sloupemjsou stoly pro další požívače. Nu a ještě při stěně zadní při komořejež přiléhala k nálevu, stála po celé délce, až ku kamnum jež stály v zadním uhlu při kuchyni, vysoká, dubována toporných nohou tabulea u této stejně tak bylo možno konzumovat.“....

Již po vzniku samostatného státu, ještě v roce 1919 nebyla v obci radnicea obecní úřadovna byla v této době v obecním hostinci. Vzhledem k tomu, že dle názoru obecního zastupitelstva v roce 1921 hostinec nepřinášel obci požadovaný prospěcha bylo třeba splatit značné obecní dluhy, bylo rozhodnuto o jeho prodeji. Byla stanovena vyvolávací cena K.260 000, tato pak byla vzhledem k poválečným poměrům snížena na K. 160 000a za tuto cenu byl hostinec prodánp. Františku Dvořákovi, řezníkovi z Račic u Vyškova, který byl jediným zájemcem. K hostinci patřilyrovněž dvě malé parcely pozemků v tratích“padělíčky“. Celkem 134 000 K. z prodeje bylo použito k umoření půjčeka dluhů obce, zbytek byl uloženu Spořitelního a záložního spolku v Letonicíchjako kmenové jmění..

poznámka: mimo obecního hostince provozoval od r. 1909 v obci další nájemný hostinec p. Josef Slabý v domě, kde později bývalo nákupní středisko.

Původní obecní hostinec na fotografii z r. 1905

Vpravo kovárna p. Víta Rotrekla, v popředí most přes obecní potok.

Současný vzhled hostince.

zpracoval: Ing. Jiří Skokan