Archeologické nálezy

Z historie: území, kde se Letonice nacházejí, bylo osídleno v dávné minulosti, o čemž svědčí nálezy ze starší doby kamenné - stanice s gravertienskými hroty (v Hájku), dále jednotlivé kamenné nástroje z mladší doby kamenné.

Eneolit je zastoupen keramikou šňůrovou, čtyřmi mohylami (také v Hájku) a vyskytuje se tu i kultura zvoncovitých pohárů, sídliště a pohřebiště.

Doba bronzová zde zanechala dvě mohyly s kamenným obkladem (Šachany) a pozdější období zase žárové mohyly. Na katastru obce bylo nalezeno také sídliště  doby železné.

Zdejším krajem prošla tedy kultura únětická, slezská a posléze i halštatská.

První historická zmínka o Letonicích je z doby vlády Václava I.

Významný archeologický nález z doby kamenné v Letonicích:

Obec Letonice díky významnému archeologickému nálezu dala jméno typu džbánku kultury lidu se šňůrovou keramikou.

V první polovině třicátých let minulého století (1931) prozkoumal Miroslav Chleborád, soudnírada v  Bučovicích, významné mohylové pohřebiště lidu kultury se šňůrovou keramikou z  pozdní doby kamenné (eneolitu). Radiokarbonovou metodou je dnes staří nálezů datováno v rozmezí 2700 – 2200 před naším letopočtem.

Ve čtyřech původně mohylových hrobech byly nalezeny kostry uložené na boku ve skrčené poloze (tzv. skrčenci). Jedna mohyla byla objevena v trati Šachany v Letonickém hájku, další v trati Pod kyhelcem pod Dražovským hájkem rovněž na letonickém katastru a další dvě mohyly byly zkoumány na polích mezi oběma hájky.

Hroby obsahovaly milodary, především nádoby různého tvaru, provrtané kamenné sekeromlaty, kamennéštípané nástroje a předměty z kostí a parohů.

Vedle hrncovitých nádob a hrnků, pohárů, amfor a mís, mnohdy zdobených otiskem šňůry (odtud název kultura se šňůrovou keramikou) bylo nalezeno několik džbánků. Tvar těchto nádob byl natolik svébytný, že podle něj byl nazván nový typ – džbánek letonického typu. Je pro něj příznačné nízké dvojkónicové (čočkovité) tělo a vysoké válcovité hrdlo s malým ouškem na okraji. Je bez ozdob.

Výrazně se liší od džbánku dřevohostického typu, který je širší, baculatější, má zaoblenou výduť a často je zdoben otiskem šňůry.

Díky Chleborádovým nálezům se naše obec jedinečně zapsala do historie archeologických nalezišť a její jméno je propůjčeno typu kultury lidu se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné. Objev je znám v oboru evropské a světové archeologie a tento fakt je významný zvláště v současném období globalizace, kdy prvky národních kultur nejsou doceňovány.

O podrobnostech je možno se dočíst v práci Pravěké hroby durinských skrčků na Bučovsku a v okolí.

zpracoval: Ing. Jiří Skokan