Změna velikosti písma

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Obec - služby > O obci > Historie obce > Z dějin Letonic

Z dějin Letonic

Na hlavní silnici mezi Slavkovem a Bučovicemi upoutá každého odbočka se směrovkou Letonice 3 km. Za křižovatkou z hustého porostu probleskuje budova bývalého mlýna. Náhon, který postupuje souběžně se silnicí připomíná, že místo dnešních lánů tu bývaly kdysi rybníky. Po půlhodinové chůzi se objeví mezi pahorky přikrčená obec, typická svojí délkou a známá mistry fasádníky. Nikdo netuší, že její vznik je možno hledat v dalekém pravěku. Letoňský hájek, který lemuje západní stranu obce, je cenným místem archeologických výzkumů.

Tento kraj byl osídlen již v dávnověku, o čemž svědčí nálezy ze starší doby kamenné - stanice s gravertienskými hroty (hájek), dále jednotlivé kamenné nástroje z mladší doby kamenné. Eneolit je zastoupen keramikou šňůrovou, 4 mohylami (také v hájku) a vyskytuje se tu i kultura zvoncovitých pohárů, sídliště a pohřebiště. Také doba bronzová tu zanechala 2 mohyly s kamenným obkladem (Šachany) a pozdější období zase žárové mohyly. Nalezlo se tu sídliště z doby železné. Zdejším krajem prošla tedy kultura únětická, slezská a posléze i halštatská.

Název Letonice pochází pravděpodobně od osobního jména Letoň - odvozeného od podstatného jména "léto", což pak znamená "dítě narozené v létě". Byla to tedy ves lidí Letoňových. Zmínka o naší obci, ovšem nejistá, zda se týká Letonic, je od r. 1186 - 1265, pod jménem Neteludich. V roce 1278, historicky doloženo to byly Letonycze, 1547 Letonicze, 1846 Lettonitze a v pozdějších letech již Letonice.

První historická zmínka o Letonicích je v době vlády Václava I. Jeho syn Přemysl - markrabě moravský - pozdější slavný král Přemysl Otakar II. - dal půdu kolem Letonic za majetek klášteru panen augustiniánek v Doubravníku v roce 1235. Ten dal zde postavit kostel a dvůr. V roce 1350 přebírá tento majetek v hodnotě 80 hřiven klášter cisterciaček a 1374 byl prodán Mikuláši Dítěti z Ohrozimě.

Mikuláš po 4 letech r. 1378 se souhlasem markraběte moravského Jošta dává polovinu obce klášteru sv. Michala v Brně. Kolem dvoru se začíná Letonická ves rozrůstat, vznikají názvy nových částí, jako Kopaniny, Chalópky, Vápenice, U Myslivárni, Větřák, Vévoz, Na Bařině.

Kromě zemědělské půdy a luk jsou zde i rybníky. Z roku 1494 se zachovala smlouva mezi Kropáčem z Nevědomí, pánem v Bučovicích a Vratislavem z Pernštejna o zřízení dvou rybníků, a to horního letonického a dolního bučovského, zvaného později Nový. Hráz mezi oběma byla společná a oba byli oprávněni si volně zatápět grunty rybniční vodou. Již tehdy měla obec náves v podobě obdélníku, do níž vedly 3 ulice. Většina gruntů měla žúdry. Grunty byly na návsi, domkáři roztroušeni po okrajích vesnice.

Po 130 letech se dominikánský klášter vzdává výnosů Letonických. V roce 1512 Jan Petrovský z Hrochova postupuje k dědičnému užívání Letonice se vším právem, panstvím a příslušenstvím Vilému z Pernštejna a na Helfenštejně, nejvyššímu hofmistru království českého.

Držitelé vsi Letonic se od roku 1512 až do třicetileté války střídají velmi často. Syn Vilémův Jan z Pernštejna roku 1536 odkazuje Janovi ze Zdenína ves Letonice se dvory a s kostelním podacím. Roku 1567 Jan mladší Dubčanský ze Zdenína vkládá Jarošovi ze Zástřizl ves Letonice s kostelním podacím, s háji, vyjma háj obce letenské ležící v polích, který obec letenská od starodávna užívala.

Roku 1584 připadly Letonice Johance z Drnovic. Po její smrti 22. 8. 1594 připadly Letonice - odkazem Václava Morkovského ze Zástřizl - na doživotí manželce Kunce ze Skorotína, spolu s Boskovicemi. Zároveň svoluje poslední vůlí, aby na zaplacení svých dluhů mohla prodat Letonice. 8. 1. 1595 byly Letonice prodány za 10 000 zlatých Václavu Morkovskému ze Zástřizl, tvrz, ves Letonice s dvorem poplužním, s robotami ze vsi Letonic, s desátky obilními, platy atd. Letonice však nakonec připadly Bohušovi, bratru Václava Morkovského. Ten na nich r. 1612 zapsal své manželce spolek; tj. učinil ji společnou vlastnicí Letonic, které se skládaly z tvrze, vsi, dvora poplužního, ovčírny a kostelního patronátu. Tvrz stávala od nepaměti ve Větrníkách.

V letech 1619 - 1630 se připomínají Letonice jako majetek Jindřicha, Matyáše hraběte z Thurnu. Po Bílé hoře byly Letonice vypáleny, a celé okolí pohubeno. Dosud se zde nacházejí hromadné hroby místních usedlíků.

Dlouho trvající válka vypudila z území Moravy velkou část obyvatelstva, a to, které zůstalo, nemělo na růžích ustláno. Jeho obydlí byla spálena, dobytek vojskem odehnán, nářadí hospodářské i řemeslnické zničeno nebo rozkradeno, peníze uloupeny, nebo odsáty na daně a platy. V této neutěšené době není tedy divu, že zůstalo málo dokladů o Letonicích. Dovídáme se, že v té době Letonice, ves společně s dvorem patřící k slavkovskému panství, čítá 98 domů, 113 rodin, 542 duší. Má asi 700 jiter středně úrodné orné půdy a asi 100 jiter luk. Panství slavkovské včetně Letonic patřilo Kounicům.

Kostel se připomíná v roce 1350. Byl zasvěcen sv. Mikuláši, biskupu. Pro jeho středověké stáří svědčí i poloha uprostřed hřbitova. Příchod hraběte Jindřicha Thurna a armád, které krajem prošly, zničily všechno.
K těmto souvislým dějinám je třeba ještě připojit zprávy, které snad budou mnohé zajímat:

18. 8. 1887 byl na poli pod Hájkem nalezen v nádobě větší počet mincí, uložený zde za třicetileté války. Nález obsahoval asi 1000 stříbrných mincí, z nich 54 je ve sbírkách mincí, medailí a peněžních poukázek ve Vídni.

14. 6. 1905 sestoupili vzduchoplavci u Letonic. Byli to 3 vojáci z Vídně. Hejtman a 2 naddůstojníci. Vzlétli z Vídně v 11.00 hodin a přistáli ve 14.45 hodin odpoledne.

Na poli za humny čísel 18, 19 a 20 začali r. 1905 na jaře stavět občané Beránek a Šimon Rotrekl 2 nové domky. Při kopání základů, jakož i při přirovnávání dvorků přišli na mnoho hrobů a na dvorku Beránkově dokonce na celou šachtu.

Do zrušení roboty za císaře Josefa II. také letoničtí občané byli povinni odevzdávat panství desátky. Tak např. 3/4láník robotoval párem koní 3 dny v týdnu, 1/2láník půldruhého dne, 1/4láník měl povinnost 2 dny ruční práce v týdnu. Mimoto každý majetník gruntu musel odvádět 4 groše přádelného, čtvrtník 3 kuřata a 18 vajec. Výkupného zaplatil 3/4láník 120 zlatých.